Zájmy

A je to venku...

A je to venku...
Vydáno 1.5.2015 10:44 do kategorie Zájmy | 0 komentářů

Tak vážení přátelé, je to venku.
Už to ví celý Facebook a i moje široké a daleké okolí a je mi hanba, že na svoje oficiální stránky to dávám až nyní.
Všechny moje básně, které jste si kdy mohli přečíst zde na stránkách si od teď můžete koupit i v tištěné podobě.
Pokud to někdo z vás považuje za  vyhozené peníze, tak je mi vás trošku líto.
Můj asi největší sen vždy byl stát se básniřkou / spisovatelkou.
A tento sen by nebyl úplný, pokud bych svou tvorbu neměla možnost si osahat. Přišlo by mi to jaksi nehmatatelné, neúplné.
A tak jsem si šla za svým a za pomoci fantastických lidí vznikla sbírka SEZNAM NESPLNĚNÝCH PŘÁNÍ.
Beru to jako ukončení jedné mé životní etapy. Jak možná odvodíte z názvu, té méně šťastné.
Nebo víte jak, ona ani nebyla nešťastná.
Spíš plná zklamání z nešťastných "lásek" a hledání sebe sama.
Tím si myslím prošel každý z nás. Někdo to prožíval více někdo méně. Já to prožívala takto.
Z každého trápení jsem se potřebovala určitým způsobem vypsat. Terapie psaním by se to dalo nazvat.
22.4.2015 jsem tento Seznam pokřtila v brněnském podniku The PUB, kde se rolí kmotrů zhostili dva, mě velmi blízcí lidé a to Honzík Němeček z kapely Shipwreck a Bombs from Heaven a KOKORA...teda pardon, Lukáš Brada z kapely Cookies. Oběma pánům děkuji nejen za to, že se tak úžasně zhostili této role, ale i za to, že mě vždycky podporovali v tom co dělám :)*
No...a už je to zase tady. Měl to být krátký odstavec o tom, že knížka je venku a že si jí můžete koupit a opět se mi to doslova vymklo z rukou.
Takže k věci.
SEZNAM NESPLNĚNÝCH PŘÁNÍ je venku. Můžete si ho koupit buďto přímo u mě, tedy někde v Brně :D nebo mi napsat na vlatochova@dwd.cz svou adresu a já vám knihu na dobírku pošlu.
Zprávy mi můžete psát i na mou fanpage na FB: https://www.facebook.com/veronikalatochovacz
Cena knížky je 130 ,- a to se vyplatí :D

Tímto uzavírám kapitolu seznam nesplněných přání a otevírám dveře těm přáním, jež se mají vyplnit. Jak ty moje, tak ty vaše :)
 

Něco končí...něco jinýho snad začne :)

Něco končí...něco jinýho snad začne :)
Vydáno 16.2.2014 16:21 do kategorie Zájmy | 0 komentářů

Když je ta neděle, a loučíme se s celým tím uplynulým týdnem, já se rozloučím ještě s jednou věcí ,která mi byla jednu dobu hodně blízká.
Je to něco přes tři roky, co jsem se seznámila s lidma z hudebního serveru i-klik.cz.
Vždycky jsem milovala muziku, ale teď jsem dostala příležitost nakouknout i do backstage toho všeho.  Seznamovat se s kapelama, poznávat je i jinak, než jak se prezentují na pódiu, zapařit s nima, být překvapena nebo zklamána z toho jací jsou.
Už si ani nevybavím kolik kapel mi prošlo přes diktafon, ale každá z nich byla něčím jedinečná a originální.
Pamatuju si  můj první rozhovor s A Banquet. Tenkrát hráli spolu s Nicelandem v Jihlavě. Skoro nikdo tam nebyl, já byla vyklepaná z toho, že se ztrapním ( což, když si čtu zpětně ten rozhovor jsem udělala stejně :D ) a A Banquet tenkrát byli skoro neznámá kapelka, o které nikdo pomalu nevěděl…A kde jsou teď? : )
Živě si vybavuju, jak jsem se seznámila s klukama z We on the moon a jak jsem jejich zpěvákovi říkala, že u toho zpívání strašně kňourá a přehrává. Je to tak dva tři roky zpátky. Před pár týdny jsem na nich byla na Melodce a jen si vybavím tu atmosféru, mám zase husí kůži.
Jako by to bylo včera, když jsem si jednou odchytla vyplašenýho zpěváka Cookies, který mi řekl, že ještě v životě žádný rozhovor  nedělal a celý šťastný mi začal zmateně odpovídat dokud ho nevyplašil a neseřval kytarista, který chtěla samozřejmě být taky součástí prvního interview :D
Taky je fajn pak kouknout na Óčko a vidět tam hrát jejich klip.
Nikdy nezapomenu, jak jsem se ocitla na nějakým koncertě v jednom brněnským klubu, Mjuz to tuším byl, ani už nevím proč, ale vím, že na pódiu začla hrát přesně takovej ten poctivej punk-rock´n´n roll kapela, kterou jsem neznala, jen si vybavuju, že jsem byla totálně hotová ze zpěváka v podkolenkách a klobouku a z kytaristy, co vypadal, že jede na nějakých hodně crazy drogách :D
To byly Bombs From Heaven. Další kapela, která pro mě vždycky bude takovou tou srdcovkou.
Po čase jsem z ikliku přeběhla do internetového rádia DWD.cz, kde jsem se seznámila s další spoustou zajímavých lidí, měla možnost vidět, jak se (ne)má dělat festival atd…
Mohla bych tu jmenovat ještě hodně dlouho všechny kapely a zpěváky, kteří mě nějak zasáhli, ale je to asi zbytečný. Hádám už teď to většinu z vás nudí a mě taky, protože jsem úplně odbočila jinam než jsem chtěla :D
Chci jenom říct,že je úžasný sledovat, jak se kapely mění a vyvíjí, jak se posouvají vpřed a najednou kluci, na kterých bylo před dvěma lety v klubu sotva 15 lidí teď  dělají support velkým jménům, objíždějí největší a nejlepší fesťáky, bodují v hitparádách a prostě jdou si za svým.
No celý tenhle sloh je stejně vlastně ale jenom o tom, že končím u DWD.cz, kde jsem se do teď držela a pořád jsem čekala, že ještě přijde nějaká ta druhá míza a mě zase začne bavit psát reporty.
No, nikdy jsem v tom stejně nebyla moc dobrá :D
Tak tedy díky lidem z i-kliku, lidem z DWDčka, protože bez nich bych neměla možnost poznávat tak skvělý, talentovaný a někdy trochu bláznivý lidi jako jsou- a teď toho bude víc : We on the moon, Bombs From Heaven, Zoči Voči, Ian, Cookies, The Blackout, All faces down, The Paranoid,  Last Time, Milestone, Rattle Bucket, a mnoho a mnoho dalších, kterým se omlouvám, že jsem je nejspíš zapoměla, ale tyhle jména mi asi vždycky utkví v paměti.
Těším se na další akce, který si budu užívat totálně naplno jako fanoušek a nebo  s nervama s pr*eli, jako pořadatel :D
Přijde vám tohle psaní jako mnoho povyku pro nic? No a co.

( Don´t) give up

Vydáno 25.1.2013 21:06 do kategorie Zájmy | 0 komentářů

Pořád dokola nám neustále někdo opakuje: Nevzdávej se, dej tomu čas a ono to vyjde ( což mi připomíná reklamu: "...Musíš vydržet a budou i zuby..." :)) .
Jenže poslední dobou si říkám, že čas běží rychleji, než bych chtěla a pořád se nic neděje...Že je potřeba udělat nějaký radikální krok, něco, co to všechno spustí...a nebo pustí. To už je ten risk. Můžete to zkusit a může to vyjít. Můžete to zkusit, a když to nevyjde, přijdete o všechny svoje iluze.
Už párkrát jsem nějaký věcí takhle nechala být. Vzdala jsem se jich v domnění, že všechno skončí a život jde dál. A většinou to dopadlo tak, že v momentě, kdy jsem si řekla: Co bylo, bylo, zasáhla nějaká vyšší moc, osud ( nepochybně nezvratný :)), prostě si tomu říkejte jak chcete, a stejně jsem byla zpátky tam, kde předtím. Tímhle celým článkem typu "absolutněnevímpročtopíšu" chci říct, že někdy je lepší něco vzdát. Protože, i když to zabalíte s myšlenkou konce něčeho starýho a začátku něčeho novýho ( jak už to tak bývá), stejně co se má stát se stane. Nevyhnete se tomu. I když to všechno může skončit zlomeným srdcem, probrečenýma večerama s lahví vína v ruce a vykouřenou krabičkou cigaret, pocitem že se všechno sere, může to skončit i životní šancí, splněným snem a tak dále...Takže na závěr asi tak, že ne vždycky, když se vzdáte, to musí znamenat prohru...

A co rok 2012?

A co rok 2012?
Vydáno 29.12.2012 15:37 do kategorie Zájmy | 2 komentáře

Rok 2012 pomalu končí. Je na čase bilancovat. Největší pozitivum je asi to, že jsme nezahynuli! Ano! Žádnej konec světa! Žijeme ( len raz, práve tu a práve teraz,...:)). No a teď už to vezmeme tak nějak více sebestředně... :D 
Rok 2012 mi hlavně přišel takový nějaký zrychlený. Nepopírám, baví mě to tempo kterýmu nestačím i to, že čas běží rychleji než já stačím dýchat.
Tenhle rok jsem stihla poznat tolik zajímavých, inspirujících a motivujících lidí ( a ano, asi tak 80ti % z vás, co to teď čtete se to týká :) , kterým bych chtěla poděkovat za to, že kdyby mi neřekli: "Veruno, dělej už sakra něco, vždyť je tě u těch baget škoda." , tak neprožívám nejlepší období v životě.
Nepopírám, že díky spoustě z vás jsem se taky dostala do stavů celkem solidního smutku a menšího trápeníčka, ale i to mě posunulo dál, protože všechno zlý, je pro něco dobrý...

Díky tomu, že jsem se dostala mezi super partu lidí z webu DWD.cz, jsem se seznámila s kapelama a lidma okolo muziky, o kterých by se mi před rokem ani nesnilo. Dostala jsem šanci se nějak realizovat a plnit si krok po kroku svoje sny.
Začala jsem psát tak, jak jsem vždycky chtěla - pro lidi. Už to není jen pár stránek uložených ve Wordu v noťasu. Přeci jen k pár z vás se to už dostalo. Někteří z vás to snad dokonce i četli a některým se to snad i líbilo! :))
Chci tímhle monologem poděkovat prostě a jednoduše všem, kteří se okolo mě motají, okolo kterých se motám já, těm kteří se smířili s tím jaká jsem ( páč já stejně jiná nebudu :)).
Přeju sobě, vám i nám v dalším roce tolik dobrýho, abysme to ustáli a trošku i toho špatnýho, protože bez toho by se nedělo to dobrý,...

Vítejte na mých nových stránkách!

Vítejte na mých nových stránkách!
Vydáno 5.9.2012 20:16 do kategorie Zájmy | 1 komentář

Cibula Fest 2012: Zpívání v dešti

Cibula Fest 2012: Zpívání v dešti
Vydáno 29.7.2012 8:00 do kategorie Zájmy | 0 komentářů

Ve dnech 20. a 21. července
proběhl na letišti ve slovenském
Holíči největší československý
festival. V prvním reportu vám
přiblížíme, jak to tam vypadalo
hned první den - v pátek. Déšť
nebyl překážkou, fanoušci i
kapely se bavili a mě ten večer
čekalo mnoho milých
překvapení.

obraz
obraz
obraz
obraz
obraz
obraz obraz obraz obraz obraz
Vytvořil Ondřej Vašíček

Facebook | Email | +420 733 665 684 | RSS