Básně-texty bez hudby

Dá se tomu říkat básně, dá se tomu říkat texty - říkejte tomu jak chcete, pro mě je to část mě...

Miluju Frantu z linky dvě

Vydáno 15.4.2018 13:49 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Miluju Frantu z linky dvě,
nemám však odvahu mu to povědět.
Chtěl bych s ním prohodit pár vět
o tom jak to jde
a jak funguje svět.
Jenže nevím jestli chci,
aby dozvěděl se ten stejný svět,
že miluju Frantu z linky dvě.
Vždycky se usmívá tak přívětivě,
jako by snad tušil,
co cítím.
Jenže, co když Franta netuší,
že když na pauze ho zahlédnu,
srdce až bláznivě rychle se mi rozbuší.
Já se snad zblázním Franto,
aspoň na chvilinku,
chtěl bych být přeřazen na tvou linku.
Jenže tam máte plno.
A tak pak sám doma,
v hlavě si maluju tvé obrazy po stěnách.
Trápím se tím,
co pomyslí si lidé na směnách o tom,
že miluju Frantu z linky dvě.

...pokračování o shledání příště...


Víla

Víla
Vydáno 15.4.2018 12:33 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Jsi víla,
co se jí deštěm smyla rudá rtěnka.
Divoženka,
za níž line se éterická vůně.
Kvůli ní tolik mužů stůně.
Chtějí ti skládat básně o tom,
že s tebou chtějí podlehnout svým touhám.
Chtějí ti skládat pugéty růží k nohám.
A ty se jen směješ.
Nebo spíš usmíváš,
když se jim zasněně
do očí zadíváš
a řekneš,
že o ty kytky nestojíš,
že teď si jenom užíváš.
Jsi tak mladá
a obklopuješ se svobodou.
Vypadáš tak dobře i pod vodou?
Není mi záhadou tvá krása,
protože když tvá duše uvnitř jásá,
ta krása se dere potom na povrch.
Maluje tvou tvář lépe,
než ta nejdražší kosmetika,
cos jako dárek dostala,
od svého dalšího nápadníka.
Jaká to romantika,
když se tělo snoubí s duší.
Kráčejí si ruku v ruce
a spolu jim to sluší.

Opilá

Vydáno 10.4.2018 22:17 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Ztratila poslední
kapičku soudnosti
při třetí sklence vína.
Až s nadpozemskou lehkostí pak,
ráda se stala vinna.
Odkryla si nejdřív záda,
pak svůdně naklonila šíji.
V tu chvíli, v tom opojení,
jaksi výčitky svědomí ji míjí.
V hlavě teď nemá vůbec nic.
Snad možná pár promile,
co získala po třech panácích.
Na lásku, na žal, na samotu.
Pak sundala si druhou botu
na vysokém podpatku.
Stále si dívka nepřipouští,
že ničí si svou pohádku.
V hlavě stále prázdno
a v krvi proudí o tři deci vína více,
když odhazuje nohavice.
A ranní probuzení bolí.
Nejen, že hlava bodá
jako ležela by v trní,
ale cosi podivného,
v posteli vedle ní vrní.
A od té chvíle celá kocovina,
jeví se jako volovina.
Najednou zjistila,
co všechno zradila,
když srdce si léčila
v cizí peřině, 
opilá.

Jarní

Jarní
Vydáno 4.4.2018 20:59 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Slunce ti nasypalo
nejednu pihu do výstřihu.
Pár nových vrásek na tvé tváři,
nezpůsobilo stáří.
A přesto, že linka na tvém oku,
co omylem sis rozmazala,
zmizela v prázdnu 
a už vůbec není dokonalá,
ty pořád vypadáš naprosto stejná.
S tím svým zamyšleným úsměvem,
nejsi ani trochu obyčejná.
A přesto, že ti vítr rozfoukal
tvoje barevný vlasy,
i přes to všechno,
jsi pro mě synonymem krásy.
A když se ti náhodou bude zdát,
že tvoje duše sténá,
tak si prosím vzpomeň
na moje vyšeptaný slova,
že jsi předurčena k tomu,
abys byla snová.
A když pršet nepřestává,
ani ty se nepřestáváš smát,
dochází ti totiž asi,
že i ten déšť tě má rád.
Po tom všem tě nerozhodí,
ani když ti někdo lže.
Prostě přesuneš ho jednoduše
z bláta do louže.
Víš totiž moc dobře,
že nemá cenu obtěžkávat hlavu,
problémama lidí,
co se snadno ztratí v davu.

Dny, roky a měsíce

Dny, roky a měsíce
Vydáno 31.3.2018 12:16 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Kdo určil, co je vlastně správně,
co se smí a co je normální?
Přece ne každý, kdo se liší,
musí být jasně nepřítel.
Někdy i vzdálený je bližší.
Zbavme se konečně těch bariér.
Proč neměl bys zažívat to, co my?
Čím jsi tak jiný, že nemáš stejná práva?
Vždyť jestli je tvá mysl zdravá
a máš srdce na správném místě,
i ty si zasloužíš lásku...Jistě.
Bez pohledů rozpačitých,
soudících vše tak snadno.
Proč nemohl bys stát na stejném břehu?
Proč hned házejí tě na dno?
Láska přec není na příděl,
pro všechny je jí dost,
tak ber.
Každý má někde spřízněnou duši
a ne jednu, ale desítky,
snad i tisíce.
Někdo si na ní čeká roky,
někdo dny,
jiný měsíce.
A někomu možná
proklouzne mezi prsty.
Protože ti, co viděli jen obal,
jenom schránku pouhou,
ti řekli:
To se nesluší,je to jen prázdnou touhou.
To neslyšíš srdce, jenom chtíč.
A když po dobrém u tebe neuspěli,
z cukru se rázem stane bič.
Jenomže srdce nelze oklamat
a tak ti dá šanci rozpoznat
tvou lásku znovu,
třeba nastokrát.
A ty ji najdeš.
Jednoho dne překonáš strach
a rozbouráš všechny hranice.
A nebude to jen tvé srdce,
které se vzbouří.
Budou jich stovky, ne-li tisíce.
Nenech se odradit,
ze dveří vyjdi.
Zbývá jen,
sáhnout po klice.


Pohádka

Pohádka
Vydáno 22.3.2018 16:19 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Byl jsi bláhový a hloupý,
když soudil si jen podle toho,
co můžeš si koupit.
Každý to ví,
i malé dítě,
že díru v srdci nezaplácneš,
jak prázdné místo v bytě.
Nevěř lžím, ale věř pohádkám
a neptej se mě pořád,
kam měl bys svůj život směřovat.
Já ten směr neznám.
Je to jak rébus
nebo spíš hlavolam,
ale rozluštit ho musíš sám.
Ty věci opravdové nejsou snadné.
Moh´ by je totiž každý mít.
To, co si v srdci nejvíc přeješ,
dostaneš, jen musíš uvěřit.
A taky být si jistý.
Nesmíš zaváhat,
protože při zaváhání
přijde pád.
O tom bych mohla ti povídat.
A pak budeš muset začít znovu,
od začátku.
A zapomeneš na pohádku.
Na tu svou,
které jsi myslel,
že dost věříš.
Věřil si v její naplnění
a rázem o ní vůbec nevíš.
Zmizela hluboko,
v propasti zapomnění.
Musíš začít psát nové čtení.
O lásce, štěstí, pochopení.
A tak jako páni režiséři,
promítaj knihy na plátna kin.
Tak stejně tak z tvého scénáře,
stane se jednou slavný film.

obraz
obraz
obraz
obraz
obraz
obraz obraz obraz obraz obraz
Vytvořil Ondřej Vašíček

Facebook | Email | +420 733 665 684 | RSS