Básně-texty bez hudby

Dá se tomu říkat básně, dá se tomu říkat texty - říkejte tomu jak chcete, pro mě je to část mě...

I když teď nevěřím

I když teď nevěřím
Vydáno 3.2.2015 15:26 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Má důvěra se občas chvěje,
místy se najdou trhliny.
Počkám si,
dokud nedospěje.
Možná i než bude mít šediny.
Vím,
jednou přijde,
jednou se objeví někdo,
kdo docení ji
i moje pocity.
I když teď sama tomu nevěřím.
Nikdy se nevzdám.
Povedu boje,
povedu války.
Půjdu
a klidně poběžím.
Nikdy však nebudu
vše jen sledovat z dálky.
Možná nevěříte,
že tohle se může někdy stát,
řeknu vám,
jak to lépe pochopíte.
Musíte věřit a ne doufat.
I když teď sama tou nevěřím.
Zklameme se.
Mockrát dostaneme rány.
Je však třeba se nevzdávat
a dívat se na všechny strany.
Vím,
city s rozumem soupeří,
však zvítězí jen spolu.
Vyhraje ten,
kdo uvěří,
nenechá táhnout se dolů.
I když teď sama tomu nevěřím...

O (ne)Důvěře

O (ne)Důvěře
Vydáno 2.2.2015 15:19 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Zdál ses být víc
než jen další vzpomínkou 
a přesto je teď z tebe 
jen písmenko rozpité pod linkou.
Divím se,
že vůbec stojíš mi za těch pár řádků,
ale život jde dál,
tak napíšu ti je na památku.
Přiznávám,
trochu to bolí,
ale ne, nejsem smutná.
Jen každá myšlenka,
na pár hodin zpátky
tak hořkosladce chutná.
Chtěla jsem být cestou,
ne jen přestupní stanicí,
chtěla jsem být víc než tou,
co převede tě přes hranici.
Vzal sis mou důvěru
a to teď ve mně nejvíc křičí,
jak dokázal si během chvíle,
tak snadno všechno zničit.
Víš,
já moc často nevěřím,
prostě to tak snadno nedovedu.
ty získal sis mě,
nevím čím
a pak vše si poslal k ledu.
 

Karty

Karty
Vydáno 25.1.2015 20:47 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Našla jsem rub a líc
všech poztrácených emocí.
Někdy hledaly se těžko,
jindy jak hvězdy,
zářily do noci.
Poslala jsem po vodě
obavy z lásky, z citu.
Začala jsem říkat slova „Mám tě rád“,
však šetřím s „Miluji tě“.
Přestala bát jsem se života,
už nejsem dítě
co zamotá se do vlastního stínu.
Chci dělat vlastní rozhodnutí
nést za ně následky i vinu.
Emoce možná vládnou nám,
však pouze proto, 
že touží po poznání.
Vzpíráme se a bojujeme,
tak marně, 
až je to k pousmání.
Chceme přervat pouta,
snažíme vymknout se kontrole.
Je to boj s větrnými mlýny,
které jen rozfoukají,
karty rozdané na stole.
Nakonec stejně se nám karet zželí
a tak je posbíráme z podlahy.
Zahlédneme,
co jsme neviděli
a to nám dodá odvahy.

Za každou cenu

Za každou cenu
Vydáno 11.1.2015 19:33 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Beznaděj mě přemlouvá,
pomalu splývám s okolím.
Jediný co mě omlouvá,
jsi ty a tvoje cokoliv.
Moc jsi mi toho neřekl,
tím spíš ne žádné sliby,
snad párkrát si se zasekl,
ale to je zas jen kdyby.
Má prodloužená procházka,
v začarovaném kruhu,
další nezodpovězená otázka
a ztracený čas v odstavném pruhu.
Prostý pocit, že něco mi chybí,
něco přebývá.
Se slepou vírou hledám,
chci najít tě za každou cenu,
nevím proč,
pořád to nevzdávám.
Proč nezkusím to,
že city opomenu? 

O (rozbitých) hrnečcích

O (rozbitých) hrnečcích
Vydáno 16.11.2014 19:12 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Dnes jsem si uklízela v bytě a našla jsem hodně starou sadu kávových hrnečků. Hádám ještě po babiččině prababičce a možná ještě dál. Tak si říkám, že je přesunu do kuchyně, ať se mi neválí v krabici ve skříni ( nehledě na to, že jsem už přestěhovaná asi dva měsíce, pořád nemám vybaleno ) .
No samozřejmě se stalo to, co se mi stane vždycky. Bum bác a hrnečky se rozkutálely po zemi.
Jeden se rozbil.
No a v ten moment mě napadla myšlenka a vlastně i taková teorie O hrnečcích.
Připomíná mi to slepované vztahy. Jak moje, tak především lidí v mém okolí.
V poslední době, zdá se mi, vracet se k něčemu co bylo jednou narušeno přichází nějak do módy.
 A nemyslím jenom vztahy jak je všichni známe, ale i ukončená přátelství.
Jenže popišme si to na tom hrnečku.
Rozbije se vám hrneček, který jste měli vážně hodně rádi. Nechcete ho jen tak zahodit, protože si neumíte představit, že váš oblíbený čaj ( kakao, kafe, pivo...:) ) budete pít z jiného hrnečku. Přeci jen jste na tenhle zvyklí a nechcete ho nahrazovat něčím novým.
Tak vezmete lepidlo a vynaložíte veškeré své úsilí na to, aby vypadal hrneček jako nový. Neporušený.
Máte z toho radost, skoro nic nejde poznat a vy si dál jedete svoje ranní kávičky a odpolední čajíčky jako by se nic nestalo.
Jenže někde uvnitř vás pořád hlodá myšlenka na to, kdy se to ouško zase utrhne.
Co až se jednou budu chtít napít, ucho  mi zůstane v ruce a hrneček se roztříští na tisíc kousků.
A ty už neslepíte.
Nebude to pak pro vás mnohem horší? Myšlenka, že jste o něj přišli navždy.
Nebo si naopak řeknete, že už je teda definitivně "po něm" ,můžete jít dál a víte, že jste pro jeho záchranu udělali všechno, co bylo ve vašich silách?
Záleží asi na úhlu pohledu.
Přeji vám co nejmíň rozbitých hrnečků ( a nepokoušejte se je nahradit plastovými, nikdy to nebude ono :P ) 

Odmítám

Odmítám
Vydáno 25.9.2014 23:40 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Život mi klade otázky,
mám připravenou odpověď,
nechci žít život bez lásky,
jsem připravena na zpověď...
Marně.
Život mi klade otázku,
co všechno, že je v sázce teď,
co visí na provázku...
Můj pohádkový svět.
Myšlenky pobíhají zmateně hlavou,
Já čekám na zázrak
a vyhlížím tu pravou...
Chvíli.
Kdy přijde?
Kdy se objeví?
Kdy přijde někdo,
komu uvěřím?
Vím dobře sama,
snadno to nepůjde,
nemůžu koketovat s osudem.
Snažím se přelstít,
svou vlastní hlavu,
snažím se najít jedinečnost...
V davu.
S nadějí pátrám,
po vlastním cíli,
nevěřím tomu,
že srdce se mýlí.
Tahle prostá úloha,
pro vás zřejmě nemá řešení.
Já však odmítám vaši odpověď,
že život není o snění. 

obraz
obraz
obraz
obraz
obraz
obraz obraz obraz obraz obraz
Vytvořil Ondřej Vašíček

Facebook | Email | +420 733 665 684 | RSS