Básně-texty bez hudby

Dá se tomu říkat básně, dá se tomu říkat texty - říkejte tomu jak chcete, pro mě je to část mě...

Sliby

Sliby
Vydáno 4.5.2018 20:03 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

I když tě znám,
tak emoce
lítaj si jako splašené.
Chci je trošku srovnat,
avšak bezmoc se 
drží mě pevně,
nesmlouvavě.
Je to bezmoc nebo já?
Možná je nechci usměrnit.
Možná,
že se mi jejich splašenost líbí.
Byla bych však schopná "líbí",
vyměnit za vyřčené sliby?
Lidé často nevědí,
že srdce se musí poslouchat.
Avšak,
také v potaz nutno brát,
že je potřeba s rozumem
občas rozmlouvat.
Srdce mi buší,
chce k tobě.
Jak bylo snadné svádět vše na bezmoc.
Když poslechnu své srdce,
co tím získám?
Nic.
Možná jen další noc.
Noc plnou citu
a toho jiskření,
co mezi námi vzniká
při tření.
Ale víc nic.
Nikdy ti nedovolím mít mě víc.
Bylo by to krásné,
leč, jen na chvíli.
Než začly by nás mučit sliby,
které už stokrát jsme si svěřili. 

Standa poprvé u mě na lince

Vydáno 27.4.2018 20:40 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Přešlapuju v ranní mlze,
už je to slušná chvíle.
Starší pán z recepce divně se kouká,
více, než-li je mi milé.
Možná je mu podezřelé,
že stepuju tu už od celé.
Jsem nervózní, 
když Standu zahlédnu.
Nechci však, aby to bylo znát
a tak hlavu hrdě pozvednu,
když podávám ruku na pozdrav.
Najednou padne cosi o panáku
a já si říkám,
ten má na háku.
Už nevypadá tak nervózně.
Aspoň ne tolik,
jako minule.
Nenastala ani malá chvíle ticha,
rozhovor vedem svižně, plynule.
Směna se proti tomu,
však táhne jako smrad.
Těším se na Standu,
a taky domů,
i minuty zkouším počítat.
A aby toho nebylo málo,
od šéfa dostal jsem sprďana.
Vše špatné se však vymazalo,
když cestou z práce ukecám Standu,
na toho zmíněnýho frťana.
Usmíval se.
Vypadal, že se snad i těší.
Kéž čas co zbývá do pátku,
vezme to sprintem
nikoliv pěší.

První den u Franty na lince

Vydáno 23.4.2018 17:48 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Budík jsem dnes ráno vypnul dřív,
než obvykle je mým zvykem.
Do stropu koukal jsem hodinu,
vypil si kafe s mlíkem.
Františka potkávám před hlavní halou,
tisíce myšlenek lítá mi hlavou.
Hlavně se chovat nenuceně,
ať nevypadám jak zmoklý štěně.
"Tak ještě jednou, já jsem Franta, ahoj."
V tu chvíli jako by mnou projel náboj.
Podání rukou, úsměv, seznámení.
Přál bych si, ať tahle chvíle konce nemá
a ač má ústa jsou teď němá,
uvnitř to prosí, křičí, huláká...
Teď bych si potřeboval dát panáka.
"Na seznámení, že jo?"
Sakra, já to řekl nahlas?
Tak tomuhle se říká trapas.
Pak osm hodin utrpení,
než odzvonil nám konec směny.
"Tak kdy dáme toho panáka? Co takhle v pátek? 
Po práci? U Draka? "
S úsměvem kývám hlavou jako osel,
aspoň, že i tak nehýkám.
Jdem spolu na drink? 
No to mě po**r.
Trapas je dobrá záminka.

Jak jsem poznal Standu

Vydáno 20.4.2018 10:43 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Včera jsem si nenápadně
na šatně odchytl Standu z jedničky.
Chtěl jsem mu vtipný připadat
a tak jsem dělal srandičky.
Čekal jsem tam na něj ale,
z úplně jiného důvodu.
Zjistil jsem totiž, 
že Pepa od nás,
konečně dočkal se důchodu.
To znamená, že máme místo.
Když jsem se ho potom s chlapama ptal,
zda chce být s náma na směně,
tak sice hlavou přikývl,
leč vypadal trochu zmateně.
Už aby byl pátek, Stando,
šeptám si v posteli do zdiva.
Snad přemluvím tě snadno
a poznáme se více u piva.


Jak jsem poznal Frantu

Vydáno 18.4.2018 20:02 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Dneska jsem po směně,
na šatně Frantu potkal.
Byl jsem z toho dost nervózní
a místo pozdravu jsem koktal.
Byli tam ještě další chlapi
tak začal říkat vtípky, srandičky.
Já o něm vlastně nic moc nevím,
v tom slyším: "Ty seš z jedničky? "
Krom mého přikývnutí,
jenž bylo celkem opožděné,
si zbytek pamatuju,
tak trochu zamlženě.
Vím jen to, že Franta říkal,
že do důchodu odchází jim jeden pán,
a že mají teď hodně práce,
tak jestli se k nim nepřidám.
Na jeho směnu.
To snad sám osud mi přihrál tuhle změnu.
Chlapi mi pak řekli,
že zítra začínáme denní.
A já když večer usínám,
víc než kdy jindy
těším se na probuzení.

Miluju Standu z linky jedna

Vydáno 15.4.2018 20:58 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Na lince jedna dělá Standa.
Kolem něj je vždy spousta lidí
a hlasitě se smějí.
Asi s ním je sranda.
A to se mi líbí.
Probíral jsem to
na směně s chlapama
a oni říkali, že je to v pohodě,
že doba kdy tohle lidem vadilo,
prej už je dávno za námi,
že nemaj problém s gayi či s lesbami.
A že to můžeme probrat u piva v hospodě.
Miluju Standu z linky jedna.
Trvá to už asi od  loňskýho ledna.
Přemýšlím, Stando,
jak to udělat mám,
aby tě z jedničky
hodili k nám.
Jenže tady máme plno.
Pak možná totiž našel bych odvahu,
konečně oslovit tě první sám.
Stando, tak si říkám,
kdy naskytne se nám setkání,
kdy konečně si podáme ruce
a nabídneme si tykání.

obraz
obraz
obraz
obraz
obraz
obraz obraz obraz obraz obraz
Vytvořil Ondřej Vašíček

Facebook | Email | +420 733 665 684 | RSS