Básně-texty bez hudby

Dá se tomu říkat básně, dá se tomu říkat texty - říkejte tomu jak chcete, pro mě je to část mě...

Jak jsem poznal Frantu

Vydáno 18.4.2018 20:02 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Dneska jsem po směně,
na šatně Frantu potkal.
Byl jsem z toho dost nervózní
a místo pozdravu jsem koktal.
Byli tam ještě další chlapi
tak začal říkat vtípky, srandičky.
Já o něm vlastně nic moc nevím,
v tom slyším: "Ty seš z jedničky? "
Krom mého přikývnutí,
jenž bylo celkem opožděné,
si zbytek pamatuju,
tak trochu zamlženě.
Vím jen to, že Franta říkal,
že do důchodu odchází jim jeden pán,
a že mají teď hodně práce,
tak jestli se k nim nepřidám.
Na jeho směnu.
To snad sám osud mi přihrál tuhle změnu.
Chlapi mi pak řekli,
že zítra začínáme denní.
A já když večer usínám,
víc než kdy jindy
těším se na probuzení.

Miluju Standu z linky jedna

Vydáno 15.4.2018 20:58 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Na lince jedna dělá Standa.
Kolem něj je vždy spousta lidí
a hlasitě se smějí.
Asi s ním je sranda.
A to se mi líbí.
Probíral jsem to
na směně s chlapama
a oni říkali, že je to v pohodě,
že doba kdy tohle lidem vadilo,
prej už je dávno za námi,
že nemaj problém s gayi či s lesbami.
A že to můžeme probrat u piva v hospodě.
Miluju Standu z linky jedna.
Trvá to už asi od  loňskýho ledna.
Přemýšlím, Stando,
jak to udělat mám,
aby tě z jedničky
hodili k nám.
Jenže tady máme plno.
Pak možná totiž našel bych odvahu,
konečně oslovit tě první sám.
Stando, tak si říkám,
kdy naskytne se nám setkání,
kdy konečně si podáme ruce
a nabídneme si tykání.

Miluju Frantu z linky dvě

Vydáno 15.4.2018 13:49 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Miluju Frantu z linky dvě,
nemám však odvahu mu to povědět.
Chtěl bych s ním prohodit pár vět
o tom jak to jde
a jak funguje svět.
Jenže nevím jestli chci,
aby dozvěděl se ten stejný svět,
že miluju Frantu z linky dvě.
Vždycky se usmívá tak přívětivě,
jako by snad tušil,
co cítím.
Jenže, co když Franta netuší,
že když na pauze ho zahlédnu,
srdce až bláznivě rychle se mi rozbuší.
Já se snad zblázním Franto,
aspoň na chvilinku,
chtěl bych být přeřazen na tvou linku.
Jenže tam máte plno.
A tak pak sám doma,
v hlavě si maluju tvé obrazy po stěnách.
Trápím se tím,
co pomyslí si lidé na směnách o tom,
že miluju Frantu z linky dvě.

...pokračování o shledání příště...


Víla

Víla
Vydáno 15.4.2018 12:33 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Jsi víla,
co se jí deštěm smyla rudá rtěnka.
Divoženka,
za níž line se éterická vůně.
Kvůli ní tolik mužů stůně.
Chtějí ti skládat básně o tom,
že s tebou chtějí podlehnout svým touhám.
Chtějí ti skládat pugéty růží k nohám.
A ty se jen směješ.
Nebo spíš usmíváš,
když se jim zasněně
do očí zadíváš
a řekneš,
že o ty kytky nestojíš,
že teď si jenom užíváš.
Jsi tak mladá
a obklopuješ se svobodou.
Vypadáš tak dobře i pod vodou?
Není mi záhadou tvá krása,
protože když tvá duše uvnitř jásá,
ta krása se dere potom na povrch.
Maluje tvou tvář lépe,
než ta nejdražší kosmetika,
cos jako dárek dostala,
od svého dalšího nápadníka.
Jaká to romantika,
když se tělo snoubí s duší.
Kráčejí si ruku v ruce
a spolu jim to sluší.

Opilá

Vydáno 10.4.2018 22:17 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Ztratila poslední
kapičku soudnosti
při třetí sklence vína.
Až s nadpozemskou lehkostí pak,
ráda se stala vinna.
Odkryla si nejdřív záda,
pak svůdně naklonila šíji.
V tu chvíli, v tom opojení,
jaksi výčitky svědomí ji míjí.
V hlavě teď nemá vůbec nic.
Snad možná pár promile,
co získala po třech panácích.
Na lásku, na žal, na samotu.
Pak sundala si druhou botu
na vysokém podpatku.
Stále si dívka nepřipouští,
že ničí si svou pohádku.
V hlavě stále prázdno
a v krvi proudí o tři deci vína více,
když odhazuje nohavice.
A ranní probuzení bolí.
Nejen, že hlava bodá
jako ležela by v trní,
ale cosi podivného,
v posteli vedle ní vrní.
A od té chvíle celá kocovina,
jeví se jako volovina.
Najednou zjistila,
co všechno zradila,
když srdce si léčila
v cizí peřině, 
opilá.

Jarní

Jarní
Vydáno 4.4.2018 20:59 do kategorie Básně-texty bez hudby | 0 komentářů

Slunce ti nasypalo
nejednu pihu do výstřihu.
Pár nových vrásek na tvé tváři,
nezpůsobilo stáří.
A přesto, že linka na tvém oku,
co omylem sis rozmazala,
zmizela v prázdnu 
a už vůbec není dokonalá,
ty pořád vypadáš naprosto stejná.
S tím svým zamyšleným úsměvem,
nejsi ani trochu obyčejná.
A přesto, že ti vítr rozfoukal
tvoje barevný vlasy,
i přes to všechno,
jsi pro mě synonymem krásy.
A když se ti náhodou bude zdát,
že tvoje duše sténá,
tak si prosím vzpomeň
na moje vyšeptaný slova,
že jsi předurčena k tomu,
abys byla snová.
A když pršet nepřestává,
ani ty se nepřestáváš smát,
dochází ti totiž asi,
že i ten déšť tě má rád.
Po tom všem tě nerozhodí,
ani když ti někdo lže.
Prostě přesuneš ho jednoduše
z bláta do louže.
Víš totiž moc dobře,
že nemá cenu obtěžkávat hlavu,
problémama lidí,
co se snadno ztratí v davu.

1 2 3 4 ... 16
obraz
obraz
obraz
obraz
obraz
obraz obraz obraz obraz obraz
Vytvořil Ondřej Vašíček

Facebook | Email | +420 733 665 684 | RSS