Tváří v tvář

Vydáno 11.10.2017 11:24
Tváří v tvář

Stála jsem před dveřmi 
a chtěla je otevřít,
byly však zamčené 
a nikde klíč.
Stokrát jsem křičela
na druhou stranu,
ty, kdo tam stojíš,
otevři bránu.
Chci jenom projít,
hned budu pryč,
nebraň mi, prosím
podstrč mi klíč.
Najednou zahlédnu
pootevřené dveře
a přitom pohlédnu,
do povědomé tváře.
Tak jako v zrcadle,
ta stejná podoba.
Přímě se na mě podívá,
a jistým hlasem řekne:
Jsem tvoje Obava a tvůj Strach,
jak víš, že neztratíš se ve svých snách?
Vím, jít za svým cílem, to je krása,
ale je tohle ta správná trasa?
Musím se ptát, jsem tvoje Pochyby,
a tak chci znát tvé "Co když" nebo " Co kdyby" .

Potop se Pochybo, hluboko pod vodu,
stojím tu na cestě,
nejspíš z nějakého důvodu.
Z náhody, štěstí, možná z Osudu.
Nechci jen přemýšlet,
co mohlo by být,
děkuji za starost,
ale už musím jít.








Diskuze k článku

12.10.2017 14:19 | Draha

(y) :)

Nový příspěvek
[b]tučně (klikni)[/b]
odkazy se tvoří automaticky
Zapni si JavaScript, abys neviděl tyto kontroly. Kolik je dvacet|minus|jedna?
obraz
obraz
obraz
obraz
obraz
obraz obraz obraz obraz obraz
Vytvořil Ondřej Vašíček

Facebook | Email | +420 733 665 684 | RSS