Too old for this sh*t ?

Vydáno 9.11.2017 3:00
Too old for this sh*t ?

Poslední dobou od svých vrstevníku, respektive vrstevnic slýchávám: " Na to jsem už moc stará. To by bylo trapný tam jít v našem věku. Tohle už si nemůžu dovolit." A tak různě podobně.
Je trošku paradox, že to říkají mně, jednatřicetiletý mámě, s (momentálně) růžovou hlavou, co vymetá koncerty a moderuje Rychlou výhru :D Můj názor na to, je totiž myslím očividný.
Proč se pořád tak chceme držet zpátky? Proč se neřídíme tím, co je nám pohodlné, co se nám líbí, co nás baví a co milujeme? 
Proč se vzdáváme svých snů jenom proto, že nám někdo řekne: "Měla by ses nad sebou zamyslet, tohle už ve tvým věku není vhodný. Co si řeknou lidi? "
Jenže co je komu do vás? Žijí snad oni vás život?
Mně taky trvalo dlouho, než jsem si řekla, že jsem tu jenom sama za sebe a chci žít tak, abych byla šťastná. Pro spoustu lidí v mém okolí život na pokraji třicítky končí a je na čase nazout papuče a zapnout Ordinaci, ráno se vzbudit, jít do práce a tak pořád dokola. Jenže lidi, pokud to opravdu není to, co vás naplňuje, pokud to fakt děláte jenom proto, že je to tak "údajně" vhodné, vykašlete se na to.
Co je špatnýho na tom si užívat ? Pokud tím nikomu neubližujete, nikoho nezraňujete, tak proč popírat to, kým jste?
Víte, jednou tohle všechno skončí, a ať chceme nebo ne, jednou fakt budeme doopravdicky starý.
Myslím tím starý tak, že budeme třeba i rádi, za to, že se ráno dokážeme sami nadechnout.
Nerouhejme se teď, ve třiceti, že jsme starý.
Až jednou fakt budem starý a budeme možná i odkázaný na cizí pomoc, co nám pak zbyde?
Na co budeme vzpomínat? Na to, jak jsme si nabouchali padesát hodin přesčasů nebo na to, jak jsme s Miluškou ve třiceti vlezly do strašidelnýho hradu?
Fakt myslíte, že vám ani trochu nebude líto to, že jste vynechali jedinečný koncert svojí oblíbený kapely z pubertálních let, a že jste si ho místo toho pustili ze záznamu na DVD?  Navenek se možná budete usmívat, jak to tam měli super udělaný, ale že v tom davu by se nám fakt mačkat nechtělo, ale někde hluboko v nás ucítíte bodnutí a trošku té lítosti.
Samozřejmě nikde není psáno, že jste fakt nebyli radši v pohodlí domova po boku se svými drahými. Ať už to bylo s kočkou, manželem nebo dítětem.
Nikdo vám nemůže říkat, co je správný nebo ne.
Vy sami víte, co vás dělá šťastnými. Na co si jednou rádi vzpomenete a co si budete vykládat s babkama na srazu v cukrárně nebo vnoučatům u krbu.
Buďte spokojeni se sebou, se svým životem, se svým věkem, se svým vzhledem. A pokud nejste, tak to prostě změňte. Je to jenom na vás :)
Hodně štěstí!

 

Diskuze k článku

Prozatím nebyl přidán žádný příspěvek.
Nový příspěvek
[b]tučně (klikni)[/b]
odkazy se tvoří automaticky
Zapni si JavaScript, abys neviděl tyto kontroly. Kolik je dvacet|minus|jedna?
obraz
obraz
obraz
obraz
obraz
obraz obraz obraz obraz obraz
Vytvořil Ondřej Vašíček

Facebook | Email | +420 733 665 684 | RSS