Kapky deště

Vydáno 22.1.2018 5:14
Kapky deště

Kapky deště bubnují do parapetu,
urputně snaží se mě vyrušit.
Vždy, když chci Ti říct,
tu nejtěžší větu,
rozhodnou se mě přerušit.
Je k vzteku,
když konečně svou duši svléknu,
odhodlám se,
už se nadechuji.
Pak padne další narušitel.
Leknu se
a slova na prázdno polknu.
Zpropadený déšť.
Jako by nestačilo,
že při pohledu do tvých očí vše zapomenu 
a říkám jen to,
co ty sám chceš.
Proklínám ty zatracené kapky,
tak čisté, jako tvá láska ke mně,
když byla ještě v počátku.
Možná mi slzy,
co jsem kvůli tobě vybrečela,
stáhly z očí klapky.
Teď si přeji,
abych zapomněla.
Zapomněla na ty slané společníky,
co se mi usídlili na tváři,
od soboty až do pátku.
Kapky, co teď bubnují do parapetu,
smývajíc smutnou pohádku o tom,
jak chtěla jsem říct jen jednu větu.

Diskuze k článku

Prozatím nebyl přidán žádný příspěvek.
Nový příspěvek
[b]tučně (klikni)[/b]
odkazy se tvoří automaticky
Zapni si JavaScript, abys neviděl tyto kontroly. Kolik je dvacet|minus|jedna?
obraz
obraz
obraz
obraz
obraz
obraz obraz obraz obraz obraz
Vytvořil Ondřej Vašíček

Facebook | Email | +420 733 665 684 | RSS